Inteligentní digitální platforma může ochránit zdraví zaměstnanců

PRINCIPAL a Univerzita Pardubice spolupracují od května 2021 na dvouletém projektu inteligentní digitální platformy k ochraně zdraví zaměstnanců firem a organizací.

Ta jednak pomůže jedincům, skupinám a komunitám v ochraně před respiračními onemocněními. A dále firmám a organizacím pomůže ochránit potřebné pracovní kapacity.

Projekt, který předpokládá inovační využití moderních technologií včetně umělé inteligence nebo osobních senzorů, je realizován pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a je podpořen z fondů Evropské Unie. V rámci úvodní výzkumné etapy projektu proběhlo do konce března 2022 pětiměsíční šetření možných dopadů při nasazení vyvíjené digitální platformy na ekonomiku soukromého a veřejného sektoru. V šetření bylo zastoupeno 82 z 90 oslovených firem z různých segmentů podnikání, převážně z východočeského regionu.

Hlavními cíli šetření a následného výzkumu bylo mimo jiné:

• zjištění potencionálních změn přístupů v ekonomicko-sociální oblasti k respiračním onemocněním při a po ukončení prvních vln pandemie COVID-19 v České republice
• zjištění možných postojů různých ekonomických subjektů a jednotlivců při zavádění inteligentních zařízení ke sledování respiračních onemocnění

Podle Ing. Karel Šatery, Ph.D. MBA, vedoucího projektu za Univerzitu Pardubice přineslo šetření mimo jiné detailní pohled na chování firem a ochranu pracovníků před a během pandemie COVID-19. Zúčastněné společnosti například v nadpoloviční většině (55 %) uvedly, že pracovníci chodili již před pandemií příležitostně i přes onemocnění do zaměstnání. Přitom tento rozšířený problém je nejen v českých firmách klíčem k šíření respiračních onemocnění. Šetření ukázalo, že díky pandemii COVID – 19 podniky nově zavedly například měření teploty a testy, nemocní zaměstnanci se posílali domů. Jedním z nejčastějších opatřením bylo také využití režimu home office.

Ve firmách rovněž probíhala na toto téma intenzivnější komunikace a osvěta hygieny, jako bezpečné nasazení respirátoru a dodržování dalších hygienických pravidel v běžném pracovním životě. Zaměstnavatelé se tak snažili eliminovat další přenosy na pracovišti, což předtím nebylo zcela obvyklé. Oproti období před Covidem stouplo využití home office na cca 70%, u hygienických pomůcek na 61%, u osvěty hygieny na 60%. Výzkumný tým dále nezaznamenal velký vzestup využívání prevencí jako jsou např. možnosti poskytování sick days či finančních příspěvků organizací na sportovní aktivity zaměstnanců.

Úplné výsledky šetření budou k dispozici po ukončení vědeckých úkolů a publikování jejich výzkumných závěrů.

Petr Moláček
TeleHealth Consultant